Co je vlastně pravda?

Jak rozvíjet svůj osobní potenciál a co je vlastně pravda.
Například i tím, že nebudu jen papouškovat to, co říkají druzí a nejrůznější moderní „vlny“, které mohou člověka úplně rozhodit z rovnováhy. Nacházet svoji hlubokou pravdu.

Uvedu pár drobných příkladů z mého života. Jednou jsem nakupovala v jednom pražském knihkupectví a u pokladny zjistila, že nemám čím zaplatit. Peníze i kartu jsem si zapomněla doma. Směrem k prodavačce jsem upřímně pronesla“ „A já doma cítila, že mi hrozí, že ji zapomenu“. Prodavačka reaguje: „No, tak to jste si to vlastně přitáhla“. Usmála jsem se a pravím: „Nikoli. Upozornila mě na to moje intuice, ale já jsem hlasu nevěnovala pozornost, protože jsem v ten moment spěchala.“ Stačilo se tehdy doma na chvíli zastavit, aby ke mně zpráva došla a já ji mohla využít. Dotyčná prodavačka jen opakovala naučenou nebo přečtenou myšlenku. Někdy se může trefit, jindy ne. Vy sami nejlépe víte, jak to v té chvíli máte, ať už to druhému přiznáte či nikoli. Knihu jsem si koupila jiný den a situaci v obchodě využila jako inspiraci pro mé každodení rozjímání a v duchu dotyčné prodavačce poděkovala. Ne za pravdu, nýbrž za cennou zkušenost. Jsem ráda, že své názory vyslovujeme nahlas, protože je tím dostáváme na světlo a můžeme se na ně pak podívat.

Další zkušenost se týká zhoršeného zraku. Mívala jsem do vysokého věku dobrý zrak a najednou jsem potřebovala brýle. Říká se „nechceš něco vidět“ a je v tom podle mě hodně pravdy. Jenže i tento výrok od některých lidí může přinášet zkreslené pochopení, když obsahuje hodnocení. Ve svých meditacích jsem kdysi dostala odpověď“ „Tvoje duše tě vede k tomu, abys tolik nečetla a rozvíjela více vnitřní vidění. Tam je tvoje poslání.“ Za nějaký čas jsem při čtení z palmových listů dostala od média další důležitou informaci: „Otevíráš se vyššímu vědomí a vyšším pravdám velmi intenzivně a tvůj systém to nedokáže tak rychle integrovat do těla a vědomí i do tvého života. Měj se sebou trpělivost. Jsi na dobré cestě.“ A do třetice toto vše krásně doplnil výrok mojí učitelky na moji zvýšenou otevřenost: „Potřebuješ se více uzemňovat“. A co ty, milá ženo? Vnímáš ten rozdíl mezi „něco nedokážeš vidět“ a těmi speciálními zprávami? Cítíš, jak jsou ta poselství z nitra nápomocná na rozdíl od hodnotících výroků?

Co mi chce sdělit bolest v oblasti pánve? Nabízí se otázka: „Co si tolik nakládáš na svá bedra, na sebe? Odlož tuto tíhu a tlak! Podívej se, kde jsi rigidní?“ V mém vnitřním dialogu se bráním: „Vždyť se celý život tolik vyvíjím. Jsem úplně jiný člověk než před 30 lety. Já přeci nejsem rigidní? A mám také pohodový život, odpočívám, kdy chci a pracovně se nepřetěžuji!“ Přichází odpoveď: „Ano, tvůj osobní vývoj je v tomto životě výrazný a velmi transformační. Zároveň tvoje cesta ještě nekončí. Tvoje duše se chce vyvíjet dál. To není o tom, že bys měla dělat méně věcí. To je o tom, že se máš ještě více a s pokorou odevzdat vyššímu vedení a více si věřit. A také se nemáš dost ráda.“ Já na to: „Jak? Nemám se dost ráda? Takové sebevědomí, sebepřijetí a sebejistotu, jaké v současné době žiji, jsem si dříve neuměla ani představit.“ „Ano, je to tak. Jenže tvoje duše chce jít dál a chce to předávat a sdílet. Jdi dál a věř si.“ „Ok, děkuji“

Je to o tom, napojit se a přijmout moudrost, která ke mně přichází. Přijmout a nechat promluvit i tu část ve mně, která protestuje a nechápe. Pak se mohu opravdu posunout dál, nikoli jako „poslušná“, nýbrž jako integrovaná. Tím, že vnímám a přijímám vše, co se ve mně děje, obejmu to ve svém srdci a pomocí toho se dostávám k hluboké pravdě.

Na semináři pro ženy se naučíš pár jednoduchých způsobů, jak se se svojí hlubokou moudrostí spojovat a uslyšet ji. Jak tuto vnitřní moudrost rozlišit od hlasu svého ega.