Jak obnovit ve vztahu lásku a porozumnění ?

muž a žena pod deštníkem

Náš kocour Miki přišel domů se zraněnou přední packou a kulhal. Ukázalo se, že se porval asi s jiným kocourem a utrpěl dvě nepříjemná kousnutí do nohy. Když jsem s ním zašla k veterináři, byla rána velmi zanícená. Nejdříve bylo potřeba veškerý hnis vymačkat a pak přiložit hojivou mast, aby se rána mohla zahojit. Pohled na celou proceduru byl ošklivý, přesto jsem byla vděčná, že jsem to nenechala jen na přírodě, protože by se zánět rozšířil i na kost a náš kocour by mohl přijít o nohu.

V ten samý čas došlo k několika nepříjemným zkušenostem mezi mnou a mým manželem. Sice jsme se neporvali ani nepokousali, přesto nás to oba bolelo. Pro neznalého vnějšího pozorovatele pár nezávažných situací, nad kterými by leckteří mávli rukou. Já nikoli. Cítila jsem, že je problém mnohem hlubší, ale nevěděla, co s ním. Přicházely mi myšlenky na sebelásku. Kladla jsem si otázky: „Co se tím mám naučit?“, „Co se to mezi námi vůbec děje?“……

Ale i tady bylo třeba „říznout“ do bolavé rány, aby mohl vytéci vytvořený „hnis“ z nezpracované situace z minulosti. Mít odvahu říznout, tzn. vyříkat si některé věci způsobem, který podpoří ozdravný proces. Nesmí se však do rány sypat sůl, jinak řečeno některé věty a slova jsou zakázané, například ty obviňující ap. Je potřeba se vyjadřovat od srdce, i když cítím v srdci bolest. A také s plnou zodpovědností za to, co cítím. Pokud bychom nad tím vším mávli rukou s tím, že to přejde, „zhnisaná rána“ pod povrchem by se při nejbližší příležitosti znovu ozvala a navíc by nezpracované zranění odčerpávalo hodně energie nám oběma a oslabovalo by náš vztah do budoucna.

Měla jsem odvahu říznout a můj muž měl odvahu jít do toho se mnou. Symbolický „hnis“ vytekl, my oba jsme si leccos uvědomili a se slzami v očích a srdcem plným lásky jsme „ránu potřeli hojivou mastí“ vytvořenou z naší stále trvající vzájemné lásky. Proces hojení začal účinkovat. Něco důležitého se v nás uvolnilo a otevřelo cestu dál. Pár věcí je ještě potřeba změnit, ale to už dáme. Nejtěžší bylo otevřít ránu a začít ji léčit láskou.

Láska ani sebeláska totiž neznamená jen samé ťu ťu ňu ňu. Každá krize v sobě nese i šanci otevřít se nové kvalitě. Zatím jsme dosavadní krize zvládli. Jsme spolu již přes 40 let :-))
Minulost je potřeba dokončit, popřípadě poléčit a (od)pustit, abychom mohli jít lehčeji dál.

S láskou Jarmila 🙂