VZTAHY, VZTAHY A ZASE VZTAHY

Vztahy jsou důležitou součástí našeho života. Díky vztahům si uvědomujeme sami sebe v nejrůznějších rovinách. Týmová spolupráce umožňuje efektivnější dosahování úspěchů. Prožíváme vztah rodič-dítě, vztahy milenecké, partnerské vztahy, přátelské vztahy, vztahy pracovní, vztah k životu, vztah ke svému tělu atd.

Základ všech vztahů tvoří vztah k sobě sama. Bohužel je tento základní vztah často narušen mylnými vnitřními přesvědčeními a odpojením od své vnitřní podstaty. Vnější svět a druzí lidé nám toto naše nastavení zrcadlí a my můžeme v lidském zrcadle UVIDĚT SEBE SAMA a zvolit si směr dalšího osobního vývoje. Uvidět, přijmout, (od)pustit staré, zvolit a otevřít se novému. 

Minulost změnit nemůžeme. Ale vzorce, které jsme si v minulosti vytvořili a které ovlivňují náš život, často nevědomě, změnit můžeme. Pokud však „starý trávník“ nevytrháme i s kořeny, začne prorůstat tím nově položeným „trávníkem“. Proto nestačí vědět a mít inspiraci. Pro změnu je nutné nové emocionální prožití.

Partnerský vztah si můžeme představit jako dalšího člena rodiny, který má své vlastní potřeby, aby se mohl zdárně vyvíjet. Každý člen rodiny (muž, žena, děti, vztah) prochází svými vývojovými fázemi se svými osobními potřebami. A každý přináší do celku své osobní specifické přednosti, dary a schopnost milovat. Aby se partnerský vztah mohl dlouhodobě rozvíjet, potřebuje být živen a pěstován. Je třeba, aby potřeby všech členů skupiny(rodiny) byly brány v potaz.

V praktickém životě dochází k nejrůznějším nerovnováhám. Dříve byly uspokojovány potřeby děti v oblasti výživy, domova, popřípadě vzdělání.  Ale emocionální potřeby nebyly vůbec respektovány. Dnes zase často dominuje zaměření hlavně na děti a vlastní partnerský vztah je podvyživen. Není divu, že přestává fungovat, a že v něm vzniká frustrace a napětí, které často vede k rozchodu. Jako u každého člena rodiny, který se cítí vyšachován a nevnímán. 

V rámci nového ženského hnutí v poslední době se zase zdůrazňuje zaměření na sebe a své potřeby. Souhlasím, že vztah k sobě a vlastní vnitřní spokojenost je základem vztahů dalších. A navíc sebeláska a vnitřní pohoda ženy podstatným způsobem vytváří atmosféru v rodině, která je důležitá jak pro děti tak i pro partnerský vztah. Jenže u některých žen pozoruji jakési „zaseknutí“ v zaměření pouze na sebe, aniž by své ženské srdce rozprostřely směrem ven k těm druhým. Někdy dokonce tento stav vědomí ženy doprovází arogance a povýšenost vůči mužům, snaha je napravovat, poučovat, za každou cenu je změnit.

Ze svého vlastního života znám i jiný druh nerovnováhy týkající se vztahů. V mém životě hrály vztahy vždy důležitou roli. Věděla jsem také, že se dá vztah vnímat jako další „člen“ rodiny. Jakmile vznikly mezi mnou a manželem problémy nebo dokonce krize, přemýšlela jsem, jak vztah vyživit, zpestřit, podpořit apod. Na tom samozřejmě není nic špatného, naopak. Jenže jsem zapomněla na sebe. Vznikne-li partnerská krize, musím se nejdříve postarat o sebe, o své potřeby a pak svou sebelásku a vnitřní pohodu přenést do vztahu, do rodiny, na děti. A pokud mou lásku partner nepřijímá, pak je několik způsobů řešení včetně rozchodu.

Tím, že se snažím partnera měnit a vztah zachraňovat, aniž bych dostala do rovnováhy sebe sama a provedla důležité změny, se ještě více oslabuji a tím se oslabuje i vztah. Aby mohly být potřeby všech členů rodiny (včetně vztahu samotného) s respektem vnímány a mohly být nacházeny způsoby, jak je naplňovat, je potřeba otevřená komunikace.
Je potřeba respektovat a přijímat emoce své i ostatních členů. Naučit se je vyjadřovat a vnímat, na co emoce poukazují. Emoce jsou totiž důležitým signálem a vodítkem pro zlepšování vztahů i života. Pokud emoce potlačujeme, stávají se toxickými pro tělo i pro vztah. Pokud se emocí zbavujeme tím, že je vykřičíme ven na druhé, odpojujeme se od sebe sama i od darů emocí. Potlačení emocí i jejich vykřičení na druhé je získaný, naučený návyk, který oslabuje vztahy i naše sebevědomí a sebedůvěru. 

Naše vztahy, hlavně ty partnerské a vztahy s našimi dětmi, jsou výrazně ovlivňovány vztahem k sobě. Čím více svých částí jsme ve své minulosti poztráceli, s tím větší vnitřní nerovnováhou do vztahů vstupujeme. Čím méně jsme zvládli minulé přechodové fáze lidského vývojem, s tím větší „hypotékou“ do vztahu vstupujeme.

Náš vztah k sobě je základem všech našich vztahů a tyto vztahy nám náš vztah k sobě neustále zrcadlí. Naše vztahy ovlivňuje i náš vztah k životu a hluboká přesvědčení o něm, která úzce souvisí se vztahem s matkou a také náš vztah a přesvědčení o světě, která jsme v dětství získali od mužských členů rodiny, hlavně otce. S touto výbavou, se svými přesvědčeními, touhami, iluzemi, představami, se svými talenty a dary, se svými slabostmi a emocionální bolestí, se svými strachy i se záměrem své duše vstupujeme do vztahů s dospělou i s dětskou částí v sobě.

Přitažlivost protikladů i podobnosti nás k sobě přitáhnou a my se vydáváme na cestu, na které se učíme milovat – milovat sebe, druhé lidi, svoji životní cestu. Někdy se s partnerem sladíme, prožíváme vášeň propojení, jindy na sebe a na vzájemnou rozdílnost narazíme.

Vztahy jsou obrovskou příležitostí k osobnímu rozvoji. Vztahy umožňují poznat sebe hlouběji. Vztahy nám umožňují zažít propojení těl a sexuální blízkost. Vztahy nás vedou od počáteční zamilovanosti ke skutečné lásce. 
Jak řekla jedna moudrá žena: „Vzhledem k dožívanému věku v současné době, zažijeme každý za život několik partnerských vztahů. Je jen na nás, zda to bude s jedním partnerem.“ Každý to máme v sobě jinak nastavené. Není vždy jednoduché skloubit všechny naše role, v případě partnerství roli partnerky, roli milenky, roli matky … a navíc na celý život.

Každá životní cesta je jiná. Každá duše volí jinou cestu, i když všichni směřujeme ke stejnému cíli – ke světlu. 

Na semináři pro ženy budeš poznávat, jak to máš uvnitř nastavené ty, milá ženo. Tímto uvědoměním se budeš moci otevřít nové kvalitě ve svém životě, ať už budeš chtít žít v partnerském vztahu či nikoli. Jakmile objevíš některé ztracené části své duše a dovolíš si jít svojí vlastní cestou, zažiješ nový stav vnitřního uvolnění a získáš důvěru ve svoji jedinečnou životní cestu. Dostaneš se do větší vnitřní rovnováhy a tvé vztahy, ať už partnerské nebo jiné, získají novou kvalitu.

Těším se na tebe. S láskou Jarmila :-))