Byla zamilovaná. Bájila o své nové známosti. Celá zářila. On ji věnoval láskyplnou pozornost a ona mu to z celého srdce vracela. Potkala jsem se s nimi právě v tomto období. Mám je ráda, ale zamilovaná jsem do nich nebyla, proto jsem mohla vidět situaci z většího nadhledu. Nebyla jsem do hry emocionálně vtažena, a tak mi neunikly některé drobné prvky, které upozorňovaly na další povahové rysy a paradigmata, která se stala zdrojem pozdějších nedorozumění a rozporů. Oni je neviděli. Nemohli je vidět, byli totiž zamilovaní. Viděli jen to, co vidět chtěli. To, co v té době tolik potřebovali, po čem tolik toužili, co jim tolik chybělo.
Za čas své prázdné „nádoby“ naplnili a začala se ukazovat realita v celé své kráse i bolesti. Proč se tak změnil? Proč se tak změnila? Nezměnil se. To vše tam bylo i dříve, jen jsi to nechtěla vidět, protože jsi byla zamilovaná. Protože jsi nutně potřebovala vyživit prázdno ve svém srdci. Teď teprve začíná opravdový vztah – pakliže mu dáte oba šanci.
Teď teprve máš velkou příležitost naučit se milovat. A začni láskou k sobě samé. Teď teprve máš obrovskou příležitost milovat do hloubky a prozářit a poléčit všechny temné kouty ve svém nitru. Chce to odvahu, ale stojí to za to. Poznáš lásku ve všech jejich podobách a sama se staneš láskou. Vyžaduje to odvahu a celé tvé srdce. Vyžaduje to přijmout sebe sama a pečovat o sebe jako o chrám, ve kterém se může vše krásné odehrávat.
Pakliže ti chybí odvaha k poznávání hlubokého citu, tak klidně zůstávej na povrchu, užívej si života a sbírej sílu. Jednou tě k hlubšímu pochopení života a lásky vyzve život sám.