BOHYNĚ KÁLÍ A LASKAVOST SRDCE

A KRÁSNÉ SETKÁNÍ S BEZDOMOVCI.

Procházím obdobím velkých změn. Věřím, že směrem k něčemu krásnému. Ale přechodové období pro mě není vždy jednoduché.

Do mého života vstoupila bohyně Kálí a „osekává“ vše přežité, nepotřebné a nefunkční, včetně vnitřních vzorců.

Bohyně Kálí usekává ve mně, v Lubošovi i v našem vztahu vše, co tam již nepatří. S čím už nemůžeme jít dál, pokud chceme vytvořit vztah na nové úrovni vědomí.

Kromě vnitřního úklidu provádím také úklid v celém domě a vytvářím si krásnější zahradu.

Mnoho hezkých věcí odchází dál, aby přinášely radost a sloužily jinde. U nás už jejich čas skončil. Uvědomuji si, jak na některých věcech lpím :-). Přesto poděkuji a pouštím.

I kartářka mi potvrdila, že procházím mnoha velkými změnami. A kdo v dnešní době ne, že? Otevírám se změnám a s pokorou a úctou vnímám laskavou sílu velké bohyně ve mně.

Někdy je to zábavné, jindy náročné a některé změny bolí. Ale život mě krásně vede. Ze zkušenosti už vím, že se na vedení života mohu spolehnout.

Je sobota ráno, v srdci cítím bolest a smutek. Dělám si meditaci „Uvolňující dýchání do srdce“ a opakovaně mi přichází věta: „POKUD TĚ NAVŠTÍVÍ BOHYNĚ KÁLÍ, JDI DO LASKAVOSTI SRDCE. To ti umožní projít transformací nejzdravěji.“

Toto ráno naplňuji své srdce laskavou vibrací a prožívám něco zajímavého. Bolest v srdci se proměňuje v jakousi sladkost, které mě proměňuje zevnitř. Cítím se krásně uvolněná a jsem ráda, že mám celý den jen pro sebe.

Ale tím to nekončí.

Cítím, že potřebuji jít do přírody.

Smutek se proměnil v krásné uvolnění a vnitřní klid. Vnitřní proces ve mně stále probíhá, zároveň se výrazně zvyšuje má vnímavost a propojení s podzimní přírodou.

Moji pozornost přitáhne ohniště s rozdělaným ohněm na malém paloučku v místním hájku. „Oheň, to je energie, kterou teď potřebuji“, říkám si a zamířím k němu. Pozdravím čtyři lidi, kteří sedí opodál a o oheň se starají.

Dva z nich, žena a muž jsou bezdomovci. Začíná se rozvíjet nádherné víkendové „dobrodružství“ plné laskavosti na obou stranách. Úplně přirozeně se bavíme. Cítím jejich krásnou duši, i to, jak je těší, že se někdo upřímně zajímá.

Paní Helenka má krásný sluníčkový úsměv.

Když se potom loučím, volá za mnou muž: „A přijďte zítra znova“. Vlastně proč ne, neděli má volnou. A už přemýšlím, jaké dárky by je mohly potěšit.

Vybírám dárky hlavně pro Helenku, aby jí bylo tepleji a také pár věcí pro potěchu ženského srdce jako je rtěnkový balzám na rty nebo krásný korálkový náramek.

A opět se přistihnu, jak na některých věcech lpím. Vybírám například svetr, který už nenosím a v hlavě se mi objevují myšlenky: „Je to velmi kvalitní materiál, stál dost peněz, má krásnou barvu, ještě bys ho mohla nosit“ :-).

A jiný hlas ve mně: „A to jí chceš dát něco, co se ti už nelíbí? Svetrů máš přece dost.“

Ano, přitakávám druhé myšlence a balím svetr do tašky. Přidávám legíny, triko s dlouhým rukávem s myšlenkou: „To je tvoje oblíbená barva. Ještě by se ti mohlo hodit.“ A bílé tričko s velkým modrofialovým motýlem s myšlenkou při pohledu do zrcadla: „Jeee, to je hezké triko a sluší ti.“

Odolala jsem, zvítězila sama nad sebou a všechno zabalila do tašky. Mám spoustu jiného oblečení. Budu darovat s láskou věci, které stále moji lásku nesou. Cítím, že je to jiný rozměr dávání.

Přicházím s mírným rozrušením na palouk s ohněm. Budou tam ještě?

Přicházím a říkám: „Jdu si s Vámi udělat Vánoce :-)“. Vytahuji konvici s kafem, domácí štrůdl a dárky. A ještě knihu detektivku pro kluka ze soboty, který mi vyprávěl, že moc rád čte a miluje detektivky.

Helenka mám velikou radost z dárků. Ale asi největší radost vyjadřuje slovy: „Vy si pamatujete moje jméno?“

Beru si od nich čokoládový bonbón a cítím, že jsou rádi, že mi také mohou něco dát. Ale dávájí mi mnohem více. Otevřenost, čistotu své krásné duše a příjemně strávenou hodinku.

Všimla jsem si, že muž, ačkoli zarostlý, bez zubů, zkrátka jako bezdomovec, má několikrát během našeho rozhovoru chytré reakce. Říkám: „Vidím, že toho dost víte.“ „Víte, paní, já jsem původně veterinář“. „Jak je možné, že se veterinář ze severní Moravy dostane sem na palouk?“ Odpoví: „Jo, to jde někdy velmi rychle.“ A Helenka dodává: „Můžete mít tituly, hodně peněz a najednou konec …“

Nevyzvídala jsem dál.

Bylo mi s nimi krásně u srdce a jim se mnou také. Cítili se upřímně přijímáni takoví, jací jsou. Bylo to setkání na úrovni srdcí.

Zároveň jsem cítila, že ani moc měnit nechtějí.

Po hodině jsem se rozloučila s tím, že mám rande s manželem, což je pobavilo. Helenka přidala: „Mně také partner říkával, že půjdeme spolu na rande“ a zase se tak hezky usmála.

Teď je ale její partner tam, odkud se jen tak brzy nevrátí. …..

Jsem ráda, že do mého života vstoupila bohyně Kálí. Totálně mě mění zevnitř na mnohem hlubší úrovni než doposud.

Ne, nechci tím říci, že bych chtěla žít s bezdomovci a vzdát se svého hmotně zajištěného života. Moje životní cesta vede jinudy. A dál budu dělat a vést semináře na hojnost a novou kvalitu života.

Chci tím říci, že se cítím obohacena tímto setkáním. Bylo to obohacení oboustranné. Dostali sice dárky, ale nic mi nedluží. Obohacovali jsme se vzájemně. Já hlavně tím, že jsem je upřímně z hloubi srdce přijímala bez hodnocení. Oni to cítili a vraceli mi to svojí otevřeností, upřímností a citem.

Navíc paní Helenka svým krásným, skoro až dětsky čistých úsměvem.

Děkuji živote. Bohatství má mnoho podob.

P.S. Na téma bohyně Kálí a Lilith dělám semináře pro ženy 🙂