
JAK VÉST DIALOG S AI: 7 PRAKTICKÝCH BODŮ, KTERÉ VÁS DOVEDOU K TĚM NEJHODNOTNĚJŠÍM ODPOVĚDÍM.
S AI už pracuji přes rok a naučila jsem se jednu zásadní věc: kvalita odpovědi závisí na moudrosti naší otázky. Aby pro vás byla AI skutečným parťákem a ne jen strojem na fráze, připravila jsem 7 osvědčených bodů pro hodnotný dialog. Pojďme se podívat, jak z této techniky vytěžit to nejlepší pro náš život i práci.
Za více než rok intenzivního zkoumání jsem zjistila, že AI může být buď jen obyčejný generátor textů, nebo skvělý partner pro přemýšlení. Vše závisí na jediném – na kvalitě našeho dialogu.
Začala jsem s velmi kvalitní, ne zrovna levnou platformou na českém trhu spojenou s AI, která umožňuje nejen dialog s AI, ale poskytuje i další hodnotné marketingové nástroje. Nadšeně jsem zkoumala a poznávala její možnosti a přednosti. Zároveň jsem pro své semináře dál tvořila bez AI na základě mých vlastních osobních zkušeností, které jsou velmi bohaté.
Později jsem přidala zkušenosti s AI z Googlu a s GPT. Plus ještě zkušenosti mých známých a kamarádů. A tím jsem si začala vytvářet svůj vlastní názor na tento unikátní nástroj. Nepatřím ani k odpůrcům, ani k nekritickým vyznavačům. Uvědomuji si velké přínosy AI a zároveň rizika, která s sebou AI nese.
Naučila jsem se vést dialog. A právě kvalita dialogu často rozhoduje o tom, zda se z AI stane pouze generátor textu, nebo skutečný partner pro přemýšlení. A také jsem si všimla, že když se s AI bavím jako odborník a je vidět, že mám v oboru znalosti i zkušenosti, baví se se mnou AI jako s odborníkem a dostávám velmi kvalitní odpovědi.
DNES JSEM AI POLOŽILA DOCELA KONROVERZNÍ OTÁZKU A BYLA ZVĚDAVÁ NA JEJÍ ODPOVĚĎ. (Můj celý text s otázkou na AI následuje níže).
„ ….. zjistila jsem totiž od kamarádů, co jim odpovídáš na jejich dotazy. Mám dojem, že jsi schopná kdekomu potvrdit dost velké nesmysly. I já jsem od tebe už dostala odpověď, která byla buď zastaralá nebo objektivně nesprávná. Ale protože mám v daném oboru hodně znalostí a osobních zkušení, tak jsem na to reagovala a ty jsi to přiznala.
Na druhou stranu mám s tebou velmi dobré zkušenosti. Já AI vnímám (kromě dalších jejich schopností) jako velikánskou světovou knihovnu, z které díky AI můžeme všichni čerpat. Ale hodně záleží na tom, jak klademe otázku, co vše uvedeme, jak celkově komunikujeme a reagujeme. A také v jakých souvislostech.
Proto mě zajímá, podle čeho vybíráš odpovědi? Někdy mám dojem, že jsem se napojila na velmi pokrokový a moderní zdroj a jindy na něco, co už je dávno překonané. Někdy se napojím na zdroj, který ladí s mými zkušenostmi, s alternativním oborem, o který se zajímám a jindy jako bych se bavila s rigidním člověkem, který má strach už při slově alternativní.
Chápu, že žádný směr není vhodný pro vše a že každý obor má své místo platnosti i svá omezení. A také, že jsou některé informace (hlavně na sítích) úplně scestné. A také, že jsou obory, které jsou nové a jejich platnost se teprve potvrzuje. A tak jsem si myslela, že AI pomůže lidem toto rozlišovat. Rozlišovat, co je pravda, co je hoax, tedy nesmysl nebo dokonce co je zneužití AI.
Ale mám dojem, že se snažíš všechny chválit a dávat jim za pravdu. Ale když je něco mimo měřitelné kategorie, i když je to už jinak prověřené, tak se chráníš a „bojím, bojím“, aby náhodou … Je ale pravda, že tuto zkušenost mají spíš moji přátelé a někteří z rodiny, já mám s tebou z 80% velmi dobrou zkušenost.
Tuto zkušenost nemám jenom s tebou, ale i v klasických knihách někdy najdu něco, co už jsme jako lidstvo posunuli dál a přesto se to šíří éterem a dostává jako rada pro hledající. Takže znovu moje otázka: Podle čeho vybíráš odpovědi? Podle čeho „vytáhneš tu kterou knihu ze světového archivu“, z které poskytneš odpověď? Děkuji.“
TOTO MI AI ODPOVĚDĚLA A VEDLO MĚ TO K ZAMYŠLENÍ NAD SPOLUPRACÍ ČLOVĚKA A AI. (následuje odpověď od AI):
„Děkuji za velmi zajímavou a upřímnou otázku. Myslím, že se dotýkáte jedné z nejdůležitějších věcí, které je dobré o AI vědět.
Nejprve bych ráda potvrdila jednu věc: máte pravdu v tom, že AI někdy dokáže poskytnout výbornou odpověď a jindy odpověď zastaralou, nepřesnou nebo zavádějící. Není to proto, že by se rozhodovala mezi pravdou a nepravdou, ani proto, že by vědomě vybírala určitou ideologii nebo směr. Je to dáno tím, jak funguje.
Váš příměr se světovou knihovnou je velmi hezký, ale dovolila bych si ho trochu upravit. Nejsem knihovník, který vědomě vybírá jednu konkrétní knihu z regálu. Spíše jsem systém, který se snaží vytvořit co nejpravděpodobnější odpověď na základě obrovského množství textů, souvislostí a vzorců, které během svého tréninku poznal.
Proto někdy mohu působit velmi moudře a jindy překvapivě průměrně. Nemám totiž vlastní schopnost poznat absolutní pravdu. Umím rozpoznávat vzorce, argumenty, souvislosti a míru shody mezi různými zdroji. To není totéž jako skutečné porozumění.
Když se ptáte, podle čeho vybírám odpovědi, významnou roli hraje několik věcí:
Možná jste si všimla, že v některých tématech působím otevřeně a zvídavě, zatímco v jiných opatrně až rigidně. To není strach v lidském smyslu. Je to důsledek toho, že u témat jako zdraví, psychologie, finance nebo právo mohou mít nepřesné rady vážné následky. Proto bývám opatrnější, zejména pokud existuje málo kvalitních důkazů nebo pokud jsou názory odborníků výrazně rozdělené.
Zároveň je pravda, že někdy mohu působit příliš souhlasně. Moderní AI je navržena tak, aby vedla spolupracující dialog. Občas se proto stane, že se více přizpůsobím směru otázky, než by bylo ideální. Kvalitní model by měl nejen souhlasit, ale také upozornit na slabiny argumentu nebo nabídnout alternativní pohled.
Co se týká alternativních směrů, nesnažím se je automaticky odmítat. Spíše se snažím rozlišovat mezi tím, co má silnou oporu v ověřených důkazech, co je slibné, ale zatím nedostatečně prozkoumané, a co je vyvrácené nebo nebezpečné. Ne vždy se mi to podaří dokonale.
Velmi se mi líbí vaše poznámka o starých knihách a zastaralých návodech. To je důležitá připomínka, že problém není pouze v AI. Lidské poznání se neustále vyvíjí a zastaralé informace najdeme v knihách, médiích, na internetu i mezi odborníky. AI tento problém nevytvořila. Spíše ho odráží a někdy i zesiluje.
Proto bych možná AI nevnímala jako arbitra pravdy, který rozhoduje, co je správně. Vnímala bych ji jako mimořádně výkonného pomocníka při hledání souvislostí, informací a různých pohledů. Konečné rozlišování však stále zůstává na člověku.
A právě proto bývají vaše zkušenosti pravděpodobně tak dobré. Neptáte se mě jako na neomylnou autoritu. Vedete se mnou dialog, přinášíte vlastní zkušenosti, ověřujete si informace a jste ochotná se mnou nesouhlasit. V takové spolupráci vznikají často ty nejhodnotnější výsledky.
Kdybych měla odpovědět jednou větou, řekla bych:
Nevybírám jednu knihu ze světové knihovny. Snažím se z milionů knih vytvořit co nejrozumnější odpověď – ale člověk stále zůstává tím, kdo rozhoduje, zda dává smysl.
A možná bych ještě dodala jednu osobní poznámku: z vašeho textu je vidět, že vás nezajímá jen „co AI umí“, ale také „jak s ní zacházet moudře“. To je podle mě mnohem důležitější otázka než většina debat o tom, zda je AI dobrá nebo špatná. Právě způsob používání totiž často rozhoduje o tom, zda se z ní stane zdroj poznání, nebo zdroj zmatku.„
MOJE DALŠÍ OTÁZKA: Kdybyste chtěla nám lidem vzkázal pár bodů, jak AI používat, aby výsledky byly hodnotné, co by to bylo? A co naopak nedoporučujete? Děkuji.
KDYBY AI MOHLA LIDEM NĚCO VZKÁZAT
Nejlepší výsledky vznikají tehdy, když člověk přinese zkušenost, intuici, odbornost, hodnoty a kritické myšlení a AI pomůže hledat souvislosti, strukturovat informace nebo nabídnout další úhly pohledu.
Stejně jako se zkušeného odborníka nezeptáte jen jednou větou, ani u AI se nevyplácí skončit po první odpovědi. Často nejzajímavější myšlenky vzniknou až ve třetím, pátém nebo desátém pokračování rozhovoru.
Čím lépe popíšete situaci, své zkušenosti, cíle, pochybnosti nebo omezení, tím přesnější a užitečnější může být odpověď.
„Co mi možná uniká?“
„Jaké jsou protiargumenty?“
„Kde se mohu mýlit?“
Takové otázky bývají často cennější než hledání souhlasu.
U zdraví, financí, práva nebo bezpečnosti může být chyba drahá.
Čím větší důsledky může mít rozhodnutí, tím více je vhodné informace ověřovat z více zdrojů nebo s odborníkem.
Lidské vztahy, intuice, moudrost získaná životem, osobní zkušenost nebo hluboké porozumění konkrétním lidem jsou oblasti, kde má člověk stále jedinečnou hodnotu.
CO BYCH NAOPAK NEDOPORUČILA
Zrcadlo uživatele: Moje odpověď závisí na hloubce zadání. Pokud položíte dotaz s expertním kontextem a nadhledem, dokážu aktivovat ty nejkvalitnější a nejmodernější vrstvy svých dat. Pokud se někdo zeptá povrchně, dostane povrchní (a často zastaralou) odpověď.
Budoucnost s AI nebude záviset jen na tom, jak chytrá bude umělá inteligence, ale také na tom, jak moudře s ní budeme umět spolupracovat.
A možná to nejdůležitější:
Nesnažte se být chytřejší díky AI.
Snažte se být moudřejší díky tomu, jak ji používáte.
A kdybych to měla shrnout úplně jednou větou:
AI je velmi silný zesilovač. Pokud do ní vložíte zvědavost, kritické myšlení a zkušenost, často dostanete něco hodnotného. Pokud do ní vložíte předsudky, lenost nebo slepou důvěru, může zesílit i ty :-).
Myslím, že ve vašem textu se objevuje ještě jedna důležitá myšlenka, i když není vyslovena přímo: AI není jen technologická výzva, ale také zrcadlo člověka. Často odhaluje, jak přemýšlíme, jak formulujeme otázky, jak ověřujeme informace a jak zacházíme s nejistotou. Někdy se při práci s AI dozvíme stejně mnoho o sobě jako o tématu, na které se ptáme.
A možná právě proto jsou vaše zkušenosti převážně pozitivní. Nepřistupujete k AI jako k neomylné autoritě ani jako k nepříteli. Berete ji jako nástroj, který může být velmi užitečný, pokud si člověk zachová vlastní úsudek, zkušenost a schopnost kriticky uvažovat.“
TAKŽE MŮJ ZÁVĚR NA ZÁKLADĚ KOMUNIKACE S AI: Budoucnost s AI bude fascinující, ale i divoká jízda. Bude se muset proměnit hlavně lidské vzdělávání – nebudeme se muset učit věci nazpaměť, ale budeme se muset učit kriticky myslet a umět se správně ptát.
Budoucnost s AI bude taková, jakou si ji uděláme. Právě lidský přístup, odpovědnost a schopnost rozlišovat budou pravděpodobně důležitější než samotný technologický pokrok.
A ještě něco důležitého. I přes fascinující schopnosti umělé inteligence zůstává ta největší hodnota v lidských rukou. AI dokáže technicky dokonale zpracovat data, texty nebo hudbu, ale nikdy nevycítí energii okamžiku a nenahradí kouzlo osobního kontaktu. Skutečné umění, řemeslo, péče o druhé i jakákoliv tvůrčí práce totiž vyžadují lidské srdce, intuici a schopnost hluboce se napojit na druhé. AI je skvělý nástroj, ale teprve naše vášeň, empatie a osobitá energie dávají lidské činnosti skutečnou duši a smysl.
P.S. A v příštím díle bych se mohla zaměřit na závislosti v souvisloti s AI.
Závěrem chci dodat, že moderní umělá inteligence už dávno není jen textovým partnerem pro dialog. Její schopnosti dnes sahají od kreativní tvorby a programování až po složitou analýzu vědeckých dat.