JAK ROZEZNAT PRAVDU OD LŽI?

Jak rozeznat pravdu od lži, je podle mě schopnost k nezaplacení. V jakékoli době, v současné obzvláště.

Jednoduše bych to vyjádřila podobenstvím: „Sundej si brýle s filtrem, skrze který se díváš na sebe, na druhé a na cokoli v životě a ve světě. Pak uvidíš i pod povrch toho, co se ukazuje.“

Jenže mnohý člověk by nevěděl, co si pod tímto jednoduchým vyjádřením představit v praxi. Co to znamená „sundat si brýle s filtrem“? A proč jsme si je vůbec nasadili? K čemu slouží? Kdysi nás měly ochránit před prožíváním bolesti, před zahlcením vjemy ap. Dnes nám brání žít plnohodnotný život a rozlišovat pravdu od lži. Ovlivňuje to nejrůznější oblasti našeho života – vztahy, výchova dětí, národní i mezinárodní dění, zdraví, finance …. , i když jsme to už vytěsnili do podvědomí.

Ti, co mě znají, znají i moji častou větu: „Já si to navnímám“ 🙂. Jak už jsem se zmínila, všichni jsme si nasadili na oči (i na další smysly) jakési „brýle s filtrem“, skrze který vnímáme vše, na co zaměříme pozornost. Tyto filtry velmi zkreslují pravdu probíhající tady a teď. A také nás před pravdou chrání.

Jenže jsme s nimi „srostlí“ mnoho let, takže si už neuvědomujeme, kdy jsme si je nasadili a co nás k tomu vedlo. Jsme s těmito filtry na očích sžití a to, co vidíme, je silně ovlivněné našimi přesvědčeními z minulosti, která vznikala v jiném kontextu života „tady a teď“. Stačí jedno slovo, které zaznamenáme v řeči druhého, v nějakém textu, v nějaké připomínce a už se spouští naše reaktivní mysl. Může to být emocionální rádoby chytrá reakce, která „vše ví“ nebo naopak ustrašená reakce plná strachu.

Realita dostává zabarvení „filtru na brýlích vnímání“ a my se nevědomě přesuneme do staré zkušenosti, která se právě otevřela, a začneme vyhodnocovat z pozice svého mladšího já, někdy i z pozice ustrašeného malého dítěte nebo rebelujícího puberťáka. Tím samozřejmě přestáváme být v přítomnosti tady a teď, a to nám brání si plně uvědomovat veškeré probíhající souvislosti.

Padáme do reaktivní mysli, do minulosti, stále s nasazenými „brýlemi s filtrem“. Někdy si dokonce myslíme, že jenom my známe celou pravdu a s tímto postojem vyrážíme do boje, který nás vyčerpává, nic tím neměníme, neposouváme dál na novou úroveň kvality života. Nikomu tím nepomáháme, jen se zbavujeme svého vlastního napětí v sobě. Zároveň přiléváme „olej do ohně“ a živíme atmosféru strachu v sobě i kolem sebe.

Proč to děláme? Odpověď na tuto otázku může každý najít sám v sobě, pokud se zastaví a bude mít odvahu si přiznat, že bojuje se svým vlastním obrazem a strachem v zrcadle. Tady to ale teprve začíná. Teď se o dalších krocích zmiňovat nebudu, nechám to na další téma nebo na seminář pro ženy.

V každém případě s každým dalším sebeuvědoměním a sundáváním svých „filtrů vnímání“ se naše mysl projasňuje a tím se zvětšuje i schopnost rozlišovat různé záměry a hodnoty pod na první pohled stejnými slovy. Pokud si „filtry“ ponecháme, hrozí nebezpečí, že naše mysl začne zpracovávat život způsobem: „Všichni lžou, všechno je propaganda, všichni muži jsou stejní, nějak to dopadne, to nejhezčí je za mnou, nemůžu nikomu a ničemu věřit, všechno jsou konspirace, řekl to ten či onen a tak to musí být pravda, …“

Dám názorný příklad z přírody. V přírodě má zdravé zvíře i zdravé instinkty a je propojeno s celou přírodou. Pozná, která strava je pro něho ta vhodná a která naopak není. Vnímá svými smysly i na dálku, co je pravda, která se právě teď a tady odehrává. Nemá mysl, která by si vytvářela mylné konstrukty a překrucovala skutečnost. Můžete něco říkat nebo nemusíte říkat vůbec nic a přesto pozná, že máte například strach.

Pokud člověku vládnou stará přesvědčení a strachy, stresy, slepá ctižádost, nekritický pohled na autority, od kterých čeká záchranu, nebude umět vnímat pravdu, která je často skryta za tím, co je řečeno, napsáno, vyjádřeno, doporučováno … A navíc bývají naše stará přesvědčení ukryta v lidském nevědomí a mají nad námi a nad našim životem opravdu velkou moc. Člověk pak vidí pouze to, co se naučil vidět a stále nevědomě opakuje minulost ve vztazích, ve svém zdraví, ve svých financích apod.

Abychom mohli sundat symbolické brýle s filtrem, musíme se cítit bezpečně. Musíme se naučit ukotvovat ve své vnitřní síle, která vychází z našeho středu. Díky tomu se můžeme napojit na naše zdravé kořeny i na to, co nás přesahuje. Rozpoznáním svých „filtrů na brýlích“ a následným sundáním se změní naše vědomí, schopnost rozlišování se zvýší a tím i naše kvalita života.

Někdy to odkrývání může bolet. Ale kdo se snaží vyhnout jakékoli bolesti, toho nakonec může bolet celý jeho život.

Na odkrytí některých filtrů je potřeba podpora zkušeného terapeuta.