Připadám si jako ve snu. Stavba „altánu“ finišuje do svého dokončení. Pořád se k němu chodím kochat a s vděčností děkuji. Plním si další svůj sen – místnost pro své semináře pro ženy, Cítím velikou vděčnost, a to od začátku jara každý den .
Zároveň mě překvapuje můj pocit smutku. Přitom je to tak přirozené. Kdykoli něco končí, objeví se smutek, aby pomohl jednu etapu ukončit a další začít. Povídám Vladimírovi: „Budete mi chybět.“
Jsem překvapena, že může vzniknout citová vazba i v tomto stavebním případě. Je to kus mého života, kus jejich života. A ty životy se na určitý čas propojily. Cítím se velmi obohacená. Nejenom tím, že jsem si splnila jeden z mých dalších velkých snů, ale jedenáct týdnů jsem se téměř každý den setkávala s mužskou kvalitou nejrůznějších velmi schopných mužů. Včetně mého manžela.
Byla jsem svědkyní jejich řemeslných schopností a zkušeností, jejich inteligence při řešení vzniklých problémů, jejich chuti do práce i jejich únavy. O přestávkách při kávě jsem naslouchala jejich příběhům, jejich zkušenostem.
Pravidelně jsem se chodila dívat, jak vše pokračuje a upřímně se radovala z dalších výsledků. Z té vznikající krásy pod jejich rukama. A všimla jsem si, že jim moje projevovaná radost dělá dobře.
Jsou to muži inteligentní, velmi schopní, každý svým vlastním způsobem. Jsou velmi pracovití a snaží se finančně zajistit své rodiny. Někdy jsou unaveni, někdy málo spí. Ale nevzdávají to. Mají rádi své řemeslo, ale někdy je toho prostě moc.
Jsou velmi schopní a jsou to dobří chlapi i co se srdce týče. Někteří ho mají zraněné ženami.
Již téměř 15 let dělám pravidelně semináře pro ženy, aby se znovu dostávaly do své ženské síly, do síly srdce. Aby si uvědomovaly své skutečné potřeby a začaly je naplňovat. Aby poléčily svá vnitřní zranění, která jim po staletí způsobovali muži.
A tady jsem pár měsíců svědkem nádherné mužské síly, která je uvnitř zraněná a oslabená, protože mužům často chybí ženské srdce. Milující žena, která umí muže ocenit.
Aby bylo jasno. Zdravě milující žena není obětí. Není to ta, která se obětuje, kdykoli navaří, napeče, uklidí celý dům a podobně, a zapomíná při tom na sebe.
Zdravě milující žena žije v lásce, ve své síle srdce. Je si vědoma hodnoty sebe a svého ženství a umí ocenit muže. Jedná a čerpá energii ze síly svého ženství, ze síly svého srdce. Umí říci bez výčitek a uraženosti: „Tak dost! Chybíš mi. Nedovolím, aby ses kvůli nám zničil. Potřebuji, abychom si udělali čas jen na sebe, na nás dva, na rodinu.“
„Vážím si toho, co pro nás děláš. Vážím si tvých schopností i pracovního zápalu. Ale pokud budeš věnovat veškerý čas a energii jen práci a svým zájmům, roztrhá to naši lásku na kusy. A to nechci. Na to tě mám příliš ráda.“
Zdravě sebevědomá a milující žena umí také odejít, když muž nechápe a její lásku odmítne. Odejde s láskou. Protože se má ráda.
Dívám se na krásné dílo, na svůj vysněný altán, který necelé tři měsíce vznikal díky šikovným mužským rukám. Cítím obrovskou vděčnost a úctu k mužům. Cítím se velmi obohacena. Děkuji, děkuji, děkuji. Miluji život.