Odvaha vidět svá omezení a pustit je.

Zúčastnila jsem se semináře pro ženy jako účastnice a přispěla při sdílení i svou osobní zkušeností. Zrovna jsme probíraly nejrůznější vnitřní přesvědčení a předsudky ohledně tématu ženství, včetně strachu ze stárnutí.

Když jsem poslouchala sdílení ostatních žen, připomínala jsem si svoje vlastní blokující vnitřní přesvědčení a předsudky o tom, co je to být ženou. Připomněla jsem si, jak jsem si v mladém věku myslela, že stářím vše hezké končí, včetně ženské atraktivity. Jako velký předěl jsem viděla věk 40 cítku. Připomněla jsem si všechna moje „nejsem dost dobrá …“, kam patřilo i mé „nejsem dost dobrá máma“ v době, když mé děti dospívaly. Tohle všechno však teď bylo již minulostí a já si říkala: „Jaké blokující přesvědčení budu sdílet já, až na mě přijde řada? Vždyť jsem je všechny rozpustila. Už je nežiju. Naopak ve svých 65 letech si užívám života čím dál více.“

Všechny blízké vztahy, včetně partnerského jsem si srovnala láskou a odpuštěním. A i když mi po menopauze odcházela chuť na sex, tak jsem svou sexualitu znovu probudila a náš partnerský vztah se dostal na novou úroveň. Miluji život. Tvořivá energie podle mě nekončí, zůstává v životě živá až do smrti, pokud to dovolíme. Je pravda, že jsem k tomuto postoji potřebovala pár terapií, které mé vědomí probudily a tvůrčí energii ještě více osvobodily.

Na otázku lektorky: „Takže už žádné nezbyly?“ jsem odpověděla: „Vždycky se nějaká pochybnost či nejistota objeví, ale už to tolik neřeším.“ Například, když jsme dělaly cvičení s kresbou černých kruhů se zavřenýma očima, tak jsem slyšela, že ostatní už kreslí a já stále nic. Dřív bych začala mít ze sebe blbý pocit. Teď mě ale napadlo: „Dej si svůj vlastní čas. Užij si svou jedinečnost :-)“. Ženy se rozesmály a uvolnily. Jedna z nich prohlásila: „Mohla bys to, Jarmilo, říci ještě alespoň 10x, abychom nezapomněly :-)?“

Zajímavé bylo, že mě tato zkušenost se sdílením o ženství a ženskosti vedla k dalšímu zamyšlení. Uvědomila jsem si, že v tomto kruhu vyspělých a vědomě hledajících žen, mělo moje sdílení velkou hodnotu a děkovaly mi za můj příspěvek, vycházející z letité životní zkušenosti. Ale každá výpověď má hodnotu i podle toho, v jakém čase a v jaké sociální skupině je sdílena.

Pokud bych totéž, že už mnohé neřeším a neberu osobně, řekla úplně jinde, tam, kde se „krmí“ temnými a negativními tématy, které je stahují energeticky dolů, mohla bych uslyšet odpověď: „Já to také neřeším.“ Odpověď, která nese v sobě rezignaci, frustraci a nemá tedy cenu něco řešit. A z mé sdílené zkušenosti by si pravděpodobně nic nevzali. Neviděli by ani hodnotu, kterou v sobě nese. A možná by se našel i někdo, kdo by záviděl.

Nebo pokud by některá žena vzala můj výrok absolutně a rozhodla se, že ve svém mladém věku nebude tedy nic řešit a popřela by veškeré omezující vzorce, které v sobě nese, nikdy by je neuvolnila. S věkem by mohla být tou neuvolněnou emoční zátěží stahována dolů a její energie by byla čím dál více oslabována.

Takže ano, života si užívám čím dál více. Žiju život v narůstající lehkosti, vnitřní radosti a lásce a přijímám život se všemi jeho vrcholy i pády, se všemi lekcemi, které mi umožnily úroveň mého vědomí povznášet právě tím, že jsem v sobě nacházela odvahu, abych se podívala do tváře svým strachům, nevědomým emočním zraněním, blokujícím přesvědčením, které se čas od času dostávaly v mém životě na povrch.

Používala jsem nejrůznější metody pro svůj vnitřní posun v sebelásce, někdy jsem využila podpory terapeuta. Díky tomu zažívám čím dál větší vnitřní uvolnění v těle, v mysli, lásku v srdci. Díky tomu jsem rozvinula svoji vnímavost, empatii a schopnost vést druhé ženy k větší lehkosti a radosti ze života bez ohledu na věk. A nyní je provázím i současnou velkou vnitřní transformací, která má celosvětový charakter.

Děkuji, děkuji, děkuji.