
Jeden úřad, dvě generace a dvě různé odpovědi od AI. Čím to je?
Šly jsme nedávno s mojí patnáctiletou vnučkou vyřídit její novou občanku. Protože už o pár dní překročila třicetidenní lhůtu od narozenin, požádala mě, abych šla jako doprovod s ní.
Aniž bychom se domluvily, udělaly jsme před odchodem z domova úplně stejnou věc – každá jsme se nezávisle zeptala ChatGPT, co přesně je potřeba vzít s sebou na úřad.
Když jsme se potkaly, zjistily jsme zajímavou věc. Každá z nás dostala od stejné umělé inteligence jinou odpověď:
Já jsem na úřadě nakonec vůbec nebyla potřeba, ale toto mě zaujalo. Proč dvěma lidem na stejnou otázku odpoví stejná AI pokaždé trochu jinak? Čím to je?
AI jako digitální zrcadlo
Když dnes o AI poslouchám kolem sebe, slyším často dva extrémní tábory. Jedni AI nekriticky a naivně věří, druzí ji zase zarytě a apriori odsuzují. Pravda bude, jak to vypadá, někde úplně jinde.
AI není ani neomylný bůh, ani hloupý generátor frází.
Umělá inteligence je úžasný nástroj, ale je nesmírně důležité si uvědomovat, z jakých zdrojů čerpá a kdo ji trénoval. Ale stejně důležité je, kdo a jak se ptá. Sama o sobě nemá životní moudrost, empatii ani nadhled.
I když jsme se s vnučkou ptaly na stejnou věc, každá z nás použila trochu jiná slova, jinou dynamiku a jinou strukturu vět:
Zkrátka – kvalita dialogu s AI odráží to, co do něj sami vložíme. Když s ní mluvím jako odborník, popíšu čím se zabývám, použitá slova a výrazy odpovídají mé odbornosti, AI mi odpovídá také jako odporník.
Pokud jsem na začátku pokládala pouze stručné a jednoduché otázky, dostávala jsem pouze jednoduché povrchní odpovědi, někdy s opatrným dodatkem. Jakmile jsem jí dala jasně a odborně najevo, že se vyznám a že mám letité zkušenosti a někdy ji dokonce opravila nepřesnost, začala mi dávat velmi hodnotné odpovědi. Správnost jsem díky své odbornosti rozpoznala nebo si ji ověřila v jiném zdroji.
ChatGPT nefunguje jako klasický vyhledávač (např. Google). Protože je v jejím systému obrovské množství kombinací, jak správnou odpověď formulovat, téměř nikdy nevygeneruje dvakrát úplně stejný text. A na ověřování faktických dat není úplně najvhodnější.
Technologie potřebuje lidský um
Nedávno jsem na sociálních sítích narazila na příspěvek jedné ženy, která s pomocí AI vytvořila nádhernou píseň. V komentářích se okamžitě strhla lavina kritiky, že to „přece neudělala ona, ale robot“. Musela jsem se jí zastat. Napsala jsem, že v té písni jasně vidím její vlastní um, cit a vedení. Protože bez jejího nápadu, bez jejího estetického cítění a bez správně kladených požadavků by ta píseň nikdy nevznikla. AI dodala řemeslo, ale ta žena mu dala duši.
Záleží tedy na tom, jak s AI komunikujeme a jaké vnitřní zdroje, jaký svůj lidský um a zkušenost do toho dialogu vložíme.
AI nám nedává univerzální pravdy. Nastavuje nám zrcadlo a vrací nám jen to, co do ní sami vložíme.
JEŠTĚ JEDNA DŮLEŽITÁ OSOBNÍ ZKUŠENOST
Psala jsem článek o Karlu Čapkovi a jeho odkazu pro současnou dobu. O tom, jak varoval před demagogy, o lidské povaze … , o tom, v co věřil. Najdeš ho na mém fb profilu 2.8.2026.
A při ověřování informací jsem zjistila, kolik nepřesností koluje po internetu jako pravda. Znovu jsem si uvědomila, že kritické myšlení není důležité jen při čtení zpráv a nebo politických debat, ale i ve všech dalších oblastech života.
Zjistila jsem, že AI má tendenci ti povrdit tvoji otázku. Když bych položila například otázku: „Je tento citát …. od Čapka?“ Tak AI začne hledat na internetu, zda tam najde nějaké potvrzení, napojí se na „zaručené pravdy“ a pošle mi mylnou odpověď.
Takže jak se správně ptát a které AI se ptát, je velmi důležité pro správné odpovědi. Například u Čapka jsem musela napsat: (citát nebo informace) + „Najdi nejstarší digitální zdroj nebo článek na českém internetu, kde se tento výrok/tvrzení objevuje. Chci vědět, ze kterého roku pochází a v jakém kontextu byl poprvé použit.“ Popřípadě si říci o odkaz na původní zdroj.
Někdo má obrovský dar v tom, jak přirozeně a rychle umí s technologiemi žít. Většinou to bývají mladí lidé. Kvalitu odpovědí od AI však určuje z velké části i to, jaký kontext, nadhled a životní zkušenost do dialogu s AI vložíme. A jakým způsobem se ptáme nebo zadáváme úkol. Pak můžeme z AI vytvořit skvělého partnera.
Budoucnost s AI nebude záviset jen na tom, jak chytrá bude umělá inteligence, ale také na tom, jak moudře s ní budeme umět spolupracovat. Kromě schopnosti zacházet s technologiemi bude potřeba i vlastní úsudek, zkušenost a schopnost kriticky uvažovat. A také ověřovat si informace z více zdrojů.
P.S. V jiném článku v blogu najdete článek:
DIALOG S AI: 7 praktických bodů, které vás dovedou k těm nejhodnotnějším odpovědím.