VZTAH JAKO CESTA K RŮSTU A CELISTVOSTI.

(Z mého deníku začátek r.2020).

Jedeme s partnerem na výlet a je nám spolu hezky. Ptám se ho, co si myslí o tom, že jsme stále spolu, a že máme tak hezký vztah i po 42 letech, přestože jsme prošli tolika krizemi. Odpovídá, že si myslí, že „k tomu paradoxně přispěly právě ty krize. Protože nás vedly k tomu, abychom komunikovali a našli cestu a řešení z té nežádoucí situace ven.“ A také jsme se naučili mít jeden k druhému vzájemný respekt.

Vzhledem k délce současného života, prožijeme za život několik partnerských vztahů. Je na nás, zda to bude s jedním člověkem :-). Já patřím k těm, co žijí v dlouhodobém vztahu, a který se za ta léta několikrát transformoval. Intimitu v našem vztahu prožíváme s léty hlouběji. Ve své blízké rodině mám příklady dalších variant partnerských vztahů a je to tak také v pořádku. Mohu tedy druhé ženy podpořit směrem ke vztahu dlouhodobému nebo naopak pomoci vyrovnat se s rozchodem. V obou případech je to o tom, jak se otevřít nové kvalitě partnerského vztahu, a jak si vytvořit vztah více naplňující, láskyplnější, vášnivější, inspirující apod.

Ve všech případech tvoří základ vztahů vztah k sobě. A partnerské vztahy jsou velmi intenzivní školou sebepoznání a osobního rozvoje. Podle mě je důležité přinášet stále více světla do vztahu se sebou i do vztahu s partnerem. Například formou seminářů pro ženy, individuální podporou někoho zkušeného nebo meditacemi apod.

O pár dní později opět navazuji na naše téma a ptám se svého partnera: „Co bys mi odpověděl dnes na moji tehdejší otázku?“ A zopakuji mu otázku. „Máme se rádi“, odpovídá okamžitě a dodává zajímavé přirovnání: “ Já vidím vztah jako strom s kořeny, kmenem a korunou. A život někdy očeše ten strom na holý kmen. A pokud jsou silné a zdravé kořeny, může strom znovu vykvést“.

Hezké, že? A pokud tě napadá, že „s takovým partnerem se to pak jinak komunikuje než s tím mým blbcem“ apod., potom mám dodatek, kde se trochu pochválím. Chápu, že ne vždy jsou stav a komunikace v partnerství jednoduché. A ne vždy je ten druhý změnám ve vztahu přístupný. I my jsme se dostali do situací, kdy jsme si mysleli, že to nedáme a že nejlepší bude rozejít se. Byla jsem to já, kdo začal se seberozvojem a léčením svých starých zranění, kterých jsem si dříve nebyla vědomá. A postupně jsem se stala inspirací i pro mého partnera, kterého jsem přestala chtít měnit. Měnila jsem něco důležitého v sobě. A najednou jsem inspirovala i jeho, aby v sobě začal nacházet své vlastní dary, které dnes dává k dispozici mně i druhým. A já jenom leckdy upřímně žasnu, jaká moudra se v něm objeví. A když mu dám najevo svůj uznalý úžas, dodává: „K tomu jsi mě přivedla ty :-)“.